Myslím, že se opět potvrdilo, že ti kdo nejvíce mluví o sociálních jistotách, myslí vždy především na své politické jistoty. Ráno jsem zaslechl v rozhlase ministra práce a soc.věcí pana Škromacha, kterak, s naivností sobě vlastní, obhajuje novelu zákona, podle níž by nemocenskou za prvních čtrnáct dní měli vyplácet zaměstnavatelé. Podle pana ministra je příliš vysoká nemocnost zaměstnanců a tímto opatřením dojde k jejímu snížení, protože si „to budou v rámci svých vztahů mezi sebou řešit zaměstnanci a zaměstnavatelé“. Nápad pana ministra přímo k nezaplacení. Zaměstnavatelé tak budou nuceni hledat důvody, jak v rámci tohoto „vztahu“ minimalizovat své náklady. Tedy denně dělat kontrolu nemocného na lůžku nebo číhat v křoví před domem, zda ho nenapadne například jít si nedovoleně nakoupit a to vše jen proto, aby častěji nemocného při nejbližší příležitosti mohl hned propustit. Pak by totiž, už jako nezaměstnaný, dostával sociální dávky od ministra práce (proč se mu tak říká, to tedy nevím)!